Na mosteckém autodromu se jel první ročník závodu historických vozidel Sutnar/Krattner Memorial

První ročník Sutnar/Krattner Memorial ukázal potenciál českých automobilových sbírek a několik velmi vzácných závodních speciálů. Na startovní listině samozřejmě nechybělo ani Aero Minor Sport, se kterým se Otto Krattner a František Sutnar v roce 1949 zapsali do dějin slavného závodu 24 Le Mans a postarali se tak o jeden z největších úspěchů v historii československého motorsportu.

Druhý říjnový víkend patřil na mosteckém autodromu velkému závodění. Během jediného víkendu se zde totiž vystřídaly dva světové šampionáty – vedle světového poháru cestovních vozů WTCR to bylo také mistrovství světa vytrvalostních motocyklů EWC. Velkému zájmu publika se ale těšil i nedělní první ročník Sutnar/Krattner Memorial, který dal dohromady sportovní a závodní vozy povětšinou z poválečného období.

Přečtěte si také:  Na pražském sraze Porsche se ukázalo i Porsche 959 [fotogalerie]

Za projektem stojí spolek Le Mans Redux, který se s vozem Aero Minor Sport 1949 chystá na Le Mans Classic 2022. Chtějí tak připomenout strhující příběh slavného auta a jeho jezdců, kteří v první poválečné čtyřiadvacetihodinovce zvítězili ve své kategorii a v klasifikaci podle indexu výkonosti skončili celkově druzí. Tým Aero Minor byl tehdy také jediným, který tehdy dokončil závod s oběma vozy.

Jeden z hlavních iniciátorů memoriálu, designér Michal Froněk, k tomu říká: „Považuju to za největší triumf československého automobilového sportu vůbec. Nicméně smyslem toho, proč chceme tento úspěch připomínat, není jen závodění, ale chceme také propagovat český průmysl a design.“

Za pravdu mu dává i Josef Zajíček, další zakládající člen spolku Le Mans Redux a předseda představenstva společnosti Autodrom Most, kterého s Froňkem pojí také projekt mladé hodinářské značky Bohematic inspirované právě Minorem. „Když mě před pěti lety Michal oslovil, abych společně s jeho kamarády založil spolek a koupil historický závodní vůz Minor, neváhal jsem ani minutu. Obdivuji klasická auta a obecně mě zajímá historie naší země a průmyslu. Myslím si, že je dobré ukazovat mladé generaci, jak naši předci pracovali a co tenkrát dokázali,“ přibližuje Zajíček evoluci celého podniku, který spojil dohromady zajímavou skupinu lidí vyznávající stejné hodnoty.

Přečtěte si také:  Summertime 2022 v JK Classics: sraz veteránů a amerických aut - červenec 2022 [fotogalerie]

Během nedělního programu, kdy se historická auta na trati střídala se světovou špičkou cestovních vozů, se ve třech stintech představila necelá dvacítka klenotů českých sbírek. Jedním z nich byla například i Alfa Romeo 1900C Sprint Supergioiello Ghia z roku 1953, s níž se Jaroslav Brzoň, zakladatel aukčního portálu Auctomobile, jako jediný Čech zúčastnil letošního ročníku nejprestižnější evropské soutěže elegance Concorso d’Eleganza Villa d’Este.

Mezi další unikáty patřil Talbot Lago T26GS s číslem podvozku 110057 a motorem číslo 45157, který je zatím posledním přírůstkem exkluzivní sbírky automobilů Talbot Lago Grand Sport, kterou vytvořili František a Robert Kudelovi. Vůz je jedním z šesti vyrobených závodních Talbotů Lago T26GS, se kterým jezdili slavní piloti poválečné Francie a také několikanásobný mistr světa Juan Manuel Fangio. S pravděpodobností hraničící s jistotou je to aktuálně nejvzácnější závodní vůz v českých sbírkách. Za jeho volantem jsme v neděli mohli vidět Katarínu Kývalovou, německou závodnici s československými kořeny, která je pravidelnou účastnicí Mille Miglia a dalších slavných závodů historických vozů.

Přečtěte si také:  Národní šampionát historických vozidel na startu. Pro rok 2023 se chystá 10 soutěží

Jedním z mála předválečných vozů ve startovním poli bylo MG UVA Františka Bauera. Nejen pro české publikum, však bylo možná ještě vzácnější vidět znovu na trati monoposty Tatra 604 a 607 nebo Střelu 1100 SS. Skupinu českých závodních vozů rozšířil také zajímavý roadster Hakar 1500 Františka Čečila a další Aero Minor z Národního technického muzea v Praze. „S kolegy již připravujeme základní strukturu příštího ročníku, která by zahrnovala i jízdy předválečných vozů. Také uvažujeme o rozšíření časového harmonogramu na celý den a přizvání zahraničních účastníků do našeho programu,“ poodhaluje rozběhnuté plány do budoucna Michal Froněk.